Spring break – Vancouver a Dallas

Pokračování jarního výletu na sever! První díl tady.

Vancouver nám na uvítání dal pěstí, a to v podobě automatu na jízdenky co nebral karty, následným hledáním bankomatu, a nepříjemným Kanaďanem, kterej HROZNĚ SPĚCHAL. No… vybrali jsme si jejich průhledný peníze, a zdárně dojeli na kampus University of British Columbia. Spali jsme u Naivní Paninky, Honzovy kamarádky ze střední, která sice studuje ve Francii, ale teď je na roční výměně ve Vancouveru. Klasika.

Město je hodně evropský. Stylem. Architekturou. Lidma. Hlavní ulice obklopený obchodama, zdravý jídlo všude, ekoteroristi, móda v ulicích. Lidi jezdí hromadnou dopravou a na kolech. Pro nás z Nebrasky šok, ale velmi příjemnej. A to jídlo – levnější a lepší. Paninka měla školu, a tak jsme si s Honzou prošli město, navštívili kavárny a podívali se k oceánu. Vancouver mi připadá přesně takovej, jak jsem si představoval USA – tady v Nebrasce moč často nevidím, že by se různý rasy bavili dohromady, ve Vancouveru potkáte naprosto klasicky skupinku zahrnující všechny rasy, jak jde společně na pivo.

 

 

V rámci vzdělávání jsme večer koupili láhev Merlotu z údolí Okanagan. To byl vlastně takovej domácí úkol, vzhledem k mýmu vinnýmu předmětu. A Paninka má ten samej na své škole, takže… povinnost, ne alkoholismus! V Kanadě se dá alkohol kupovat jen ve speciálních obchodech, ale zato od 19 let.

V pátek (jo, pamatuju si dny) jsme vyrazili na Grandville island, kde je obří zastřešený tržiště s ovocem, zeleninou, sýrama, pečivem, kořením… jako v Evropě. Mít víc průhledných dolarů, nemám problém je tam utratit, ale GADŽE NEMIŇAJU LOVÉ. Večer nás čekala párty na lodi, na kterou jsme vyrazili s partou Francouzů. To možná nebyl nejlepší nápad, vzhledem k jejich vyjimečné schopnosti ignorovat, že né všichni umí jejich jazyk. Naštěstí se jich pár smilovalo a povídali si s náma anglicky. Loď byla super, bylo tam dokonce jídlo v ceně (důležitý!). O to horší byl DJ, tam jsme se napříč kulturama shodli, že by radši měli pustit Spotify. Nebýt to na lodi, tak většina lidí odejde. Takhle se aspoň ukázalo, že nikdo z nás není Ježíš. Nezbylo nám než představovat si dobrou hudbu.

 

 

A když jsme se probudili, zase bylo zataženo. To je odplata za kombinaci moře, hor a pěknýho města. Vyrazili jsme do místního pralesa na procházku, kterou jsme zakončili piknikem na pláži. Tomu dávám 10/10. Nejenom že to bylo super, ale měli jsme i dobrý jídlo, a protože byla zima, tak mě nikdo nenutil se jít koupat. Moře v zimě je výhra, odporúčám. No a pak už jsme jen šli na večeři, odpočívali, a ráno na letiště.

 

 

Koupili jsme letenku se 17 hodinama čekání v Dallasu. Takže přílet, dvouhodinový jízda busem na Airbnb, 6 hodin spánku, vstávání na východ slunce. Ten nebyl, protože – MRAKY. Díky za nic. Dallas je pěknej pokud máte velký klimatizovaný auto. Pokud ne, tak se pořád někde vláčíte. Downtown stojí za to, mají pár pěkných parků, ale po Vancouveru se super jídlem a veřejnou dopravou to byl teda šok. No a v poledne jsme letěli zpátky!

 

 

Nebraska. Kukuřice. Tepláky do školy. Stýskalo se mi!