Spring break – část první

Jarní prázdniny.

Věc, kterou bychom měli zavýst i na českých vysokých školách.

Tady v Nebrasce týden, kdy polovina lidí jede na jih k moři, a druhá půlka na západ do Colorada lyžovat. My s Honzou jsme jeli na sever do Seattlu a Vancouveru. Tss. Evropani.

 

Dobrodružství začalo v úterý 4:53, kdy jsem vstal z postele, a šel se osprchovat. 6:15 nám začínal boarding na letadlo do Seattlu, kam jsme pak dorazili okolo půl jedenáctý. Okej, ty časy nikoho nezajímají, končím s tím.

Seattle je super město. Pro mě osobně je kombinací amerických a evropských měst. Sice mu chybí uspořádanost, ale na druhou stranu nabízí poměrně dost kaváren, hospůdek a náhodných parčíků. Co se týče kaváren, tak Starbucks začal právě v Seattlu, a tak jsme se do toho prvního šli podívat. Dvakrát. Nojoo, někdy se nezadaří.

 

#Seattle #pacific #robiczech

A post shared by Vašík Havlíček (@marquessvasik) on

Trochu zklamáním byly ceny vstupů, kdy většina „atrakcí“ a muzeí stojí 22$ (cca 560Kč), narozdíl třeba od D.C., kde se chodí zadarmo. NO NĚKTERÝ VĚCI JSOU ZAJÍMAVÝ I Z VENKU. Třeba oceán. Pacifik jsem viděl poprvé, a musím říct že byl mokrej a studenej přesně tak, jak jsem si ho představoval. Díky němu v Seattlu pořád prší, ale my vychytali „super počasí“ – za dva dny asi 40 min slunka.

Dolárky jsme se rozhodli obětovat muzeu skla, který stálo opravdu za to, a to i přes moji značnou zkušenost v oboru uměleckého sklářství (naše rodina nevím proč navšetěvuje všechny výstavy skla v okolí 100 km od místa dovolené). První den dovolené jsme potom zakončili v Kerry parku, kde je nejkrásnější vyhlídka na město. Od moře ale přišlo pršení, takže západ slunce jsme neviděli, zato jsme se proběhli na autobus.

 

 

Spali jsme u známých. Teda, on to je dědův spolužák z gymplu a jeho manželka. DOPORUČUJU. Přemýšlím nad možností vybudování sítě babiček po světě, a to s originálním názvem BABI HOTEL INTERNATIONAL (nebo AirBbi). Nevím, jestli se k Vám tenhle článek dostane, ale děkujem, bylo to super.

Druhej den jsme se vrátili na pobřeží, připojili se k protestu proti lovu velryb (asi), a pak víceméně prozkoumávali město. Pokud se budete při cestování po USA snažit šetřit, zkuste párek ze 7-Eleven. Ještě několik hodin jsme neměli chuť na jídlo. A jestli si myslíte, že Chinatown je must see, tak v Seattlu ne.

V sedm večer nám pak jel vlak do Vancouveru. VLAK DO KANADY. Dostali jsme nadšenýho průvodčího, kterej nám doporučil místa na straně k moři. Vlak totiž jede po pobřeží, a o půl osmé je západ slunce. Opravdu celej vagón se asi 20 minut koukal z okna na slunko zapadající do moře, nádhera.

 

No a o Kanadě zase příště.

Za pár dní bude pokračování, nebojte se!