Jo já vím!

Dlooouho tu nebyl článek!

V tomhle týdnu jich proto snad (uvidím) vyjde víc, dneska jen krátce!

Bylo to tím, že… byl jsem doma na Vánoce!

Teď už jsem zpět, a právě mi začíná druhej semestr.  Co se týče samotnýho „výletu“ do Česka, tak to asi nebudu nijak víc komentovat, snad jen:

  • hned po příletu je vám jasný, že jste doma, protože policajti na letišti se opírají o svoje sapomaly stylem, že hned vidím titulek „Policista na letišti Václava Havla si při službě prostřelil nohu“
  • pán ve vlaku mi dal sežrat, že můj kufr má třicet kilo s tím, že on chodil na dva týdny na hory jenom s jedním tričkem
  • jet lag není výmysl a dožene vás, i když si to nemyslíte – může se stát, že usnete ve dvě odpoledne u jídla
  • Češi se prostě rádi vytahujou tím co ví, a kde byli, lidem v Nebrasce je to jedno
  • všechno jídlo a pití je děsivě levný
  • jít s rodinou na hory je nezaplatitelný
  • je super, když lidi rozumí vašim vtipům a že když začnete myšlenku, tak ji někdo jinej dokončí

 

Cestování do Česka i zpět mi dalo docela zabrat (pokaždé do vyšlo na cca 22 hodin), ale když se na to podívám zpětně, tak to bylo super, a určitě bych to tak udělal znovu. Přiletěl jsem na Silvestra, a i když by to mohlo vypadat, že jsem měl po těch 22 hodinách dost, tak opak je pravdou.

 

Druhýho ledna v sedm večer jsem odjížděl do Texasu, což je dalších 18 hodin cesty. Ale o tom zase příště!

 

Nebojte, žiju

Thanksgiving jsem prospal.

Doslova.

Prostě jsem hodně spal, trochu si četl, trochu koukal na seriály, docela dost hrál hry. Ono co jinýho chcete dělat, když se narodíte tak líní jako já, a všichni vaši kámoši jsou někde u rodiny?

Jo, jasně, předtím jsem si říkal, kolik toho udělám atd atd, no neudělal, žejo.

 

Takže to všechno přišlo ten týden potom. Učení, práce, nakupování dárků. Taky jsem měl nějaký pivní dluhy u kamarádů (musíš vyzkoušet tohle, tohle a tohle pivo!), což mi zabralo jeden velmi intenzivní večer. Dopadlo to velmi dobře, Americký piva jsou lehčí a hlavně poloviční.

Tohle jakože jakoby dobrý!
Tohle jakože jakoby dobrý!

 

Konečně začla zima, sněží a mrzne. Můj čínskej spolubydlící na to reaguje tím, že nosí zimní budnu i v pokoji, někdy v ní i spí. Proč? Nevím, máme tam tepleji než jsme měli v létě. Mimo to mu po dvou měsících bydlení se mnou najednou začalo vadit, že mám budík každý ráno (nebo mu došla trpělivost?). Třeba to bude po Vánocích dobrý, nebo ho to rozhodilo natolik, že se přestěhuje.

lh_sakdk

Pro lidi se kterýma jsem byl na svatbě jsem udělal „českej večer“, s Plzněma, buřtgulášem (byli nadšení, a já nemusel vařit pro 14 lidí něco složitýho), a promítáním videí z Česka. Asi 4 se ptali jestli můžou v létě přijet!

 

Teď tu mám poslední týden a snažím se nikam nespěchat, být s kamarádama atd., a musím říct, že se mi to docela daří! Jedinej z čeho jsem nervózní je jak se sbalím, ale to by snad nemusel být tak hrozný, obzlášť potom jak jsem to zvládl v létě!

 

Ok, to je můj život, příští pondělí na mě myslete, čeká mě nekonečných 19 hodin cesty!

 

 

 

 

 

A byla svatba!

Už v srpnu jsem se tady seznámil s jedním klukem. Jmenuje se Josh.

 

Přišel mi dost šílenej a nezastavitelnej, tak jsme spolu začli trávit čas. Jednou večer jsme seděli u něj na verandě, popíjeli pivo (americký bohužel) a kouřili doutníky, když se najednou rozpovídal o tom, že se hrozně těší na svatbu. Hned mě zajímalo, kdo z jeho kámošů má svatbu atd.

 

Těšil se na svoji svatbu.

15135963_1175857742494458_2035463647461027883_n

 

Tohle stvoření s nekonečnou energií na kraviny (flfiny, jak by řekl taťka), si vzalo krásnou, klidnou a hodnou Katie, čemuž sice nerozumím, ale zároveň mě to povzbuzuje v tom, že třeba nejsem úplně ztracenej, a šance tu pořád je.

 

Protože je Katie z Phoenixu, tak byla svatba v Arizoně, na divokým západě. Jo, bylo teplo. Ne, vážně tam není nic zelenýho. Když jsme odlítali z Nebrasky (letěli jsme ze supermalýho lětiště, který je uprostřed polí – to tím způsobem, že v okolí 10 mil opravdu není nic jinýho) tak sněžilo, při příletu (na podobně velký letiště) nás přivítaly kaktusy a palmy. Můj mozek v tu chvíli totálně vzdal jakejkoliv pokus o pochopení reality.

fullsizerender1

Josh i Katie pracujou tady v Lincolnu jako misionáři, což znamená že připravujou program pro mladý v kostele, baví se s nima o jejich problémech, hrajou s nima sporty atd, prostě kámoš na plnej úvazek. A protože takových lidí je po USA víc a navzájem se docela znají, tak jsme s nima měli v pátek před svatbou párty.

Jestli jste se nikdy do malinkýho kufru Chevroletu Malibu nesnažili narvat repro, piva, pizzy a tvrdej tak pro 20 lidí, tak nevíte, co je to život. No v sobotu jsme vstali později, než jsme chtěli, ale na svatbu jsme dorazili dokonce včas!

img_0954

 

 

Obřad byl krásnej, a recepce s oslavou super. Odhadem tam bylo cca 300 lidí, a z toho se jich 200 zvedlo na slova „parquet is now open for dancing“! Měl jsem hada v trojobalu (kuřízek je lepší), a zapogovali jsme s Joshovou mámou na „All the small things“.

img_0987

 

 

Zklamání večera bylo, že katolický svatby v Americe končí v DESET. Za trest jsou teď Josh s Katie ve vyhnanství na Floridě a přemýšlí, jak si spraví reputaci po tak krátké svatbě.

15203210_1260834567308212_5223262531307536255_n

 

 

Navrhl jsem jim srpen v Česku. Nemáte tam někdo svatbu, že bychom jim ukázali, jak se to dělá?

Fall in the city

Nebraska je krásná.

 

Trvalo mi, než jsem to objevil, a nevím, jestli to přetrvá i do ostatních ročních období, ale podzim v Lincolnu?

The city #unl #lincoln #robiczech

A photo posted by Vašík Havlíček (@marquessvasik) on

Letos je neobyčejně dlouhej a teplej podzim, aspoň to všichni říkají. Asi to tak bude, protože dneska jsem šel po městě jenom v tričku a bylo mi horko. Letos je neobyčejně dlouhej a teplej podzim, a mně to vyhovuje. Podzim je moje nejoblíbenější roční období. Prostě se mi líbí barevný listy, hledání posledních teplých paprsků, demonstrace proti prezidentovi (nově si tenhle český zvyk oblíbili i Američani), atd.

Processed with VSCO with f2 preset

V posledních týdnech jsem se byl několikrát projít po Lincolnu, a konečně navštívil ruskej obchod (Kinder Chocolate je teď základ mojí výživy, sbasíba za éto), prohlídl historický nádraží, hledal náměstí (pořád marně), poradil cizincům!!! a byl svědkem bitky o lístek na fotbal. Vždycky se jdu projít s tím, že je to asi naposled, že zítra začne sněžit, tak uvidíme, jak dlouho to ještě bude trvat.

 

Should I go to Europe by train?

A photo posted by Vašík Havlíček (@marquessvasik) on

Teď o víkendu jedu (letím) do Arizony na svatbu Joshe a Katie, se kterýma trávím většinu svýho času, a kteří mi dělají babysitting (Co děláš o víkendu? Nepotřebuješ do obchodu? Jedu tam a tam, ty stejně nemáš co dělat, jedeš se mnou?). Dost se teším, protože americký svatby jsou určitě jiný, a navíc se zase vyhnu zimě!

Jaký je to v USA po volbách?

Tenhle příspěvek píšu dost z nějaký svýho nutkání se vyjádřit, ale taky protože mi dost lidí psalo ohledně toho, jak to teď v USA vypadá. Je celej o politice, takže koho to nezajímá, doporučuju přestat číst právě teď.

 

Jsem v USA od 16. srpna, takže tři měsíce. Za tu dobu jsem pochopil, že stát ve kterým žiju, je něco jako republikánská pevnost. Ale taky jsem částěčně pochopil (nebo si to aspoň myslím) jak se tady přemýšlí, co se týče politiky. Všechno, co budu dál psát jsou moje víc či míň podložený názory, nejsem odborník.

Fakta jsou takový, že za posledních sto let nebyla na území USA válka. Nepočítám útok na Pearl Harbor, protože to je Havaj (když se Američanů zeptáte, jestli byli někdy mimo státy, hodně jich odpoví že jo, na Havaji) a Aleutian Battle, stejnej důvod. Kromě toho se snažil jeden japonskej bombardér zapálit les v Oregonu, ale nepovedlo se mu to.

Co se týče Nebrasky, tak ta celkově žije v blahobytu. Mají jednu z nejvyšších minimálních mezd, 9 dolarů na hodinu. Mají jednu z nejnižších nezaměstatností, 3,2%. Ekonomická krize Nebrasku posílila, protože jídlo je potřeba pořád.

Hodně z místních bohužel moc necestuje. Když se jich ptám, kolik by tak stál výlet do Evropy, přestřelí čístlo cca dvojnásobně. Několik mých kamarádů se mě zeptalo, jestli zvládnu řídit, když se tu jezdí na druhé straně. (A byli fakt překvapení, když jsem řekl, že i u nás se jezdí vpravo.) O situaci v Sýrii toho moc neví, Krym už jsem tady někde zmiňoval, nicméně jo, mají pocit, že to bylo přece referendum, tak není důvod se na Rusko zlobit. Atd atd.

Včera jsme šli radši do kina, a když film skončil, tak akorát padaly rozhodující hlasy. Šli jsme asi s 10 kamarádama do baru, a ti byli překvapení, že mě to zajímá. Že znám politický problémy, o který se hraje. Ptali se mě proč to sleduju, vždyť to Česko neovlivní. Po tom, co jsem jim vysvětlil důsledky pro světovou politiku, NATO, bezpečí v Evropě atd. mi řekli, že nad tím vůbec nepřemýšleli. Zahraniční politika kandidátů pro ně nehrála žádnou roli při rozhodování, a vlastně je ani nezajímá.

 

Můj osobní pocit je, že jim chybí politický myšlení a schopnost opustit konkrétní kritérium (potraty), a vidět věc ve větším obrazu, kdy se začnou kandidáti teprve vybarvovat. Ale není se čemu divit! Jak jsem psal, neproběhla tu válka, žije se tu dobře. Politika je tu taky poměrně stabilní. Teď se podívejte, co se stalo v Česku/Evropě za posledních sto let. Už chápete?

Pak jsou tu samozřejmě lidi co se o všechno zajímají, sledují situaci a ví, o co jde. Dost z nich jsou menšiny, ale dost z nich jsou i bílí američani. Narození v Nebrasce. Takže ne, není to, že by to nešlo. Je to spíš o procentu lidí, kteří se o svět kolem sebe zajímají, a mají přehled o tom, co se děje. Jsem za takový lidi rád, a doufám, že jich bude v USA jenom víc.

 

K tomu co se tady děje: vstal jsem, šel do školy. Lidi nosí gym clothes, jako vždy. Mají obrovský batohy a v nich cisterny s vodou. Chodí do učeben o 20 minut dřív. Učitel mi i přes vítězství Trumpa poslal mail, ať nezapomenu na zítřejší test. Stejně jako včera a předevčírem.

Nevím, nic se nezměnilo, a já doufám, že ani nezmění. Jsou to jenom prezidentský volby. Tohle Nebrasku nerozhodí. Jo kdyby to byl fotbal…!

Co mi v USA chybí

Jasně, USA není Česko. Jasně, je tu spousta věcí super, ale taky mi tu docela dost věcí chybí. Co a proč?

 

Jídlo

Američani jsou POSEDLÍ jídlem a jezením. Ale co jsem zatím měl možnost ochutnat, tak není o co stát. Hodně věcí je polotovar, ovoce a zelenina často vodnatý a bez chuti. Jo a omáčky se dávají na všechno a ke všemu. Chybí mi brambory, rýže, sladký jídla, kuřecí řízky a koláče.

cdd6c523-9dc3-456d-81c5-dc0432b4f954                                        Občas si toho objednám tolik, že jsem najezenej už jen z velikosti porce

Pivo a víno

Pivo tu samozřejmě mají. I víno. Ale prostě není to ono. Naše pivo je huňatý, člověk se v něm utopí a má říz. Pivo tady je plochý, bez pěny a do třetinky. Víno se tu hledá těžko, uvidíme v příštím semestru, kdy budu mít předmět o víně, včetně degustací. Celkově si „na pivko“ nebo „na vínko“ moc nezajdu, protože dost kamarádů nemá 21, takže je do baru ani nepustí.

 

Flákání

Amíci se prostě učí do školy. Chtějí mít dobrý známky. Soutěží mezi sebou. Kde je posílání si úkolů? Kde je „halvně projít“? Nepřišel jsem dvakrát za sebou na přednášku, a spolužačka se mě zeptala, jestli tam ještě chodím, myslela si, že jsem to vzdal. Kdyby věděla, že u nás je člověk pečlivej, když na dvou přednáškách BYL…

 

Šaty a podpatky

Holky si tady myslí, že je potřeba se do školy oblíkat jak na tělocvik. Vlastně všichni, i kluci. Tam mi to teda nevadí. Tepláky do školy? Legíny? Pyžamo? Welcome to the US!

img_0009                                                      Ponožky v sandálích nejsou jen česká záležitost. Bohužel.

Řadící páka

Já jsem se divil, že tady řídí už od čtrnácti. Pak jsem si zkusil řídit jejich auta… Jeden místní mi vysvětloval, že si koupil auto s manuálem, tak ho nemusí zamykat, protože s tím mu nidko neujede.

 

Lidi s názorama na situaci ve světě

Tady se řeší fotbal a soccer a baseball. Jak mě znáte, nejsem největší sportovní fanoušek. Zato co se týká světovýho dění, tak většina lidí neví. Můj kamarád studuje politologii, ale když jsem vytáhl Krym, tak mi řekl, že si přece odhlasovali, že chtějí k Rusku.

 

Chybí mi taky rodina, kamarádi, Brno, stahování Torrentů, hory a další věci, ale nikdo nečte dlouhý články, a taky jsem línej je psát. Každopádně pokud chcete abych o něčem napsal/rozvedl něco o čem už jsem psal, tak hit me up, nevím co lidi zajímá.

Camping baby!

Fall Break.

Jo, máme podzimní prázdiny na vysoké. Jako překvapilo mě to, ale nestěžuju si.

Jak jsem to zjistil, tak jsem se samozřejmě snažil vymyslet co nejlepší program. No, už jsem asi starej, takže mě nakonec nejvíc lákalo jet kempovat do lesa s dalšíma 12 klukama. A stálo to za to.

screenshot_1

Když se řekne kempování, tak si představím spaní pod stanem, paštiku, těžkej batoh a chození po horách. Ne tak úplně v Nebrasce. Zaprvé: nejsou tu hory. Zadruhé: jste v USA a tady se uctívá jídlo. Né po kvalitě, ale po kvantitě. Takže naše kempování vypadalo trošku jinak. Naschvál jsem se nikdy neptal co je v plánu, a užíval si překvapení.

Processed with VSCO with m5 preset

Nejdřív je potřeba nakoupit jídlo. Tenhle bod jsme docela zvládali do chvíle, kdy jsem zjistil, že nakupuju sám, zatímco zbytek se zasekl u sekce se sendvičema a svačí. OK. Pak následovala dvouhodinová cesta. Nevím jak, ale ocitl jsem se na prostředním sedadle nejmenšího z aut. V ostatních jeli vždycky jen dva lidi, ale my jsme jeli v pěti, což bylo super, protože oba kluci vedle mě spali. To jsme si ale pokecali!

Processed with VSCO with m5 preset

Na místě jsem zjistil, že máme chlaďák, a v něm 2 celý kuřata, 60 párků, asi 8 balení chleba, 10 krabiček musli tyčinek atd atd. Proč ne! Dotáhli jsme veškerý vybavení asi míli daleko na krásný místo s výhledem na řeku. Postavili jsme stany, zavěsili houpací sítě, a já čekal, co bude dál. No, jeli jsme na fotbal. Ano, prostě jsme se zase míli vrátili k autům, nasedli a jeli 20 minut do městečka koukat na fotbal. Fall City má 4324 obyvatel, takže jsme zapadli to parádního maloměstskýho baru. Vypadalo to tam přesně jako ve všech filmech, kdy někoho hledá FBI a on se snaží nenápadně popíjet pivo v malým městě.

Processed with VSCO with f2 preset

Vyhráli jsme, díky čemuž mají teď Huskers skóre 6-0 na zápasy, což je poprvé od roku 2001. Bohužel se při zápasu zranilo docela dost hráčů, a bohužel nás ještě čeká zápas s Ohio State, což je jedna z nejlepších škol v konferenci, ale i tak super výsledek. Tohle bych nevěděl, ale celej zbytek kempování se to probíralo. Po fotbale pěkně do kostela, tam se místní kněž rozhodl využít 13 nových farníků, a nasadil kázání o historii Fall City. Konec, do aut, míli k tábořišti, a kuře na oheň!

Druhej den jsme posnídali (asi 2,5 hodiny), a vyrazili na výlet. Počasí nám dost přálo, 16. října jsme se potili v tričku a kraťasech. Cestou jsme se dostali k řece, a zazněla rychlá úvaha o logice věci („Když seběhneme k řece, dostaneme se nějak nahoru? Seběhni a uvidíš.“). Následovalo koupání, diskuze o šířce a hloubce řeky, experimentální měření, úvaha o cestě zpět, šplhání do svahu, prodírání se lesem, hledání cesty na značku…jestli jste nikdy nebyli na výletě jenom s klukama, neumíte si představit, jak vážně se to všechno bere, a jak moc je potřeba všechno řešit nejsložitějším možným způsobem.

Processed with VSCO with f2 preset

Zhruba v půlce plánované trasy jsme uznali, že už jsme ušli dost, a že je čas se vrátit. Tak jsme se vrátili. Svačina, šlofík, a cesta zpět k řece, aby se vykoupali ti, co to předtím nezvládli. A pak už jenom grilování, jídlo, jídlo, grilování… V noci bylo tak teplo, že jsem dokonce přemýšlel, proč vůbec existujou spacáky. Ráno snídaně + balení (po dvou hodinách, kdy ještě nebyli všichni ani nasnídaní, jsem se neudržel a začal to popohánět). Odnosili jsme věci do aut, a měli se vydat k jeskyním, kde údajně bydleli indiáni. No, dali jsme si svačinu. Pak se několik z nás usneslo, že je škoda ty auta nevyužít, když už je máme. Tak jsme k těm jeskyním prostě dojeli.

Processed with VSCO with f2 preset

Na cestu domů jsem obsadil auto, kde byl jen jeden další kluk, takže pohodička. Stavili jsme se ve městě kde vyrostl, který vypadalo pro změnu jako z vesternu, a já jen čekal, kdy potkám Martyho McFlye, nebo Clinta Eastwooda. Šli jsme volit. Nechce mi říct koho tam hodil, takže asi Trumpa.

Processed with VSCO with f2 preset

Jestli se někdy pojede znovu kempovat, tak jsem pro. Už vím, že je důležitější vidlička, než pohory.

Processed with VSCO with f2 preset

Farmers only

Nebraska je stát farem.

Stát sedláků.

Ne, vážně, farmu tu má docela dost lidí. Jendou jsem řekl nahlas, že bych se na nějakou rád podíval, a bylo.

dsc_0714

Můj kámoš Erich vyrostl na farmě asi dvě hodiny od Lincolnu, takže jsme se domluvili, v sobotu ráno zvedli kotvy a vyrazili za dobrodružstvím! V Nebrasce se pěstuje hlavně kukuřice. Tohle možná byla pravda tak pět let zpátky. Pak se zvedly ceny kukuřice, a teď se tu pěstuje JENOM kukuřice. No dobře, ne úplně. Ceny zase spadly, takže občas narazíte i na sójový boby. Nevím jak to vypadá, takže bych to nepoznal, ale někdo mi to říkal. Kromě toho se tu hodně chová dobytek. Opět to není takový, jak to zní. V tomhle státě totiž dobytek = kráva. Tur. Tuři?

dsc_0728

Co se týče Erikovy farmy, tak tohle naprosto splňujou. Krávy (ty už jsme neviděli, protože… no na mlíko je nechovaj), kukuřice. Hodně kukuřice. Těch krav taky hodně, prý se to liší, ale většinou tak 300 – 700. Ok proč ne, taky znám lidi co mají třeba i dva psy.

dsc_0918

Na farmě/farmářským životě jsou důležitý určitý věci, což jsem pochopil až právě tady. Je to: střílení, auta, pušky, pick-upy (těm se tu říká truck), náboje, čtyřkolky, zbraně. Je to docela rozmanitý. Takže jsem se samozřejmě musel zapojit. Střílel jsem do dýně!! Viděl jsem že lidi tu OPRAVDU mají šest pušek v ložnici nad postelí. Jel jsem na korbě pick-upu. Čtyřkolku jsem nestihl, protože!! v tu samou chvíli jsem jel v KOMBAJNU. Jestli někde uvidíte, že letošní sklizeň kukuřice překonala očekávání, víte proč.

img_0123

Thanks for these beautiful photos Ashley!

Výlet do DC

Už jsem začínal mít pocit, že chodím moc do školy, tak jsem si udělal výlet do Washingtonu DC.

Vlastně jsem se tam chtěl podívat na rakety.

A taky tam byla moje kamarádka, tak jsem se chtěl potkat.

No prostě byl jsem tam.

 

Protože popisy výletů jsou většinou nudný, moc to nepopisuju. I tak je to nudný. Enjoy.

 

V úterý v poledne jsem odlítal z Omahy, což je větší město hodinku od Lincolnu, kde studuju. Protože jsem moudrý, a předvídám dopředu, koupil jsem si letenku tak, že si vedle mě nikdo nesedl, a tak jsem mohl dělat v letadle spoustu věcí, co se dělají špatně, když vedle vás někdo sedí. (Promazávat galerii selfíček atd.)

V DC jsem se hned potkal se Sárou a Verčou, který spolu poslední tři týdny cestovaly. Prej byly ušmudlaný a smradlavý, ale mě se líbily, byly dokonce skoro tak hezký, jako pandy, na který jsme koukali v zoo. Kromě pand jsme tam viděli i hnusný hrnky, a pána co se do něj holky zamilovaly, takže v pořádku výlet.

Pandy!!!

A photo posted by Vašík Havlíček (@marquessvasik) on

Následoval přesun metrem, a Sára nás vedla na nějaký náměstí. Celkem nic moc zajímavýho, i když to bylo kolem hezký, to že ne. No, a pak jsme si všimli toho plotu s vojákama. Bílý dům se svojí zahradou a fontánou. Čekal jsem ho větší. Verča taky.

Večer a noc jsme trávili u Nicka, kterej je voják s tajným úkolem, což mě dost fascinovalo, ale asi to není v DC nic tak neobvyklýho. Nevím. Vzal nás na TOTCHOS, což jsou něco jako Nachos, ale s Tater Tots, což jsou něco jako… no najděte si to, prostě dobrý jídlo.

Kámísci #sockybudouvzdyckysocky #conlai #teamDC2016 #vypravej #robiczech

A photo posted by Vašík Havlíček (@marquessvasik) on

Ukázalo se, že počasí jsem předpovídat nezvládl, a tak ve středu pršelo. S představou, že to přestane, jsme vyrazili nakoupit nezbytný věci pro návrat (Victoria’s Secret prostě v ČR není). Nepřestalo.

 

DŮLEŽITÁ ČÁST ČLÁNKU

Byli jsme v National Air and Space Museum. Nevím moc, co k tomu mám říct, asi jen toto: Když jsem tam vešel, začal jsem skákat radostí. Všechno jsem si fotil. Pořád jsem holkám něco vysvětloval, a ony se tvářily, že jim to nevadí. Asi 15 minut jsem sledoval satelity a přirovnával je velikostí k autobusům, než jsem pochopil, že Sára potřebuje čůrat. Asi 30 minut jsem se rozhodoval, kterej přívěšek s raketoplánem si koupit, než jsem pochopil, že dneska chceme ještě něco stihnout.

KONEC DŮLEŽITÉ ČÁSTI

 

Venku pořád pršelo, ale my byli na výletě, a tak nám to nevadilo. Prošli jsme se od muzea ke Kapitolu, dali si borůvkový kapsičky a bylo dobře.

Ve čtvrtek ráno holky vyzvedl Sářin kamarád z práce (TO je možná podstatný, Sára dělala celý léto v DC plavčíka) a hodil je na letiště. Protože pršelo ještě víc než ve středu, tak jsem vyrazil do přírodovědnýho muzea, kde Ben Stiller bojoval s T. Rexem. Musím říct, že to bylo asi nejhezčí muzeum, co jsem kdy viděl. Fakt super, parádně udělaná prohlídka, navíc informace stručný, ale zajímavý (přesnej opak tohohle blogu). Po muzeu jsem se toulal chvilku ulicema, a potom letiště a Nebraska.

Slonisko

A photo posted by Vašík Havlíček (@marquessvasik) on

Co se týče dojmů, tak i přes pršení a všechno, mi DC přijde jako nejhezčí město, kde jsem kdy byl. Sorry Praho. Čistý, prostorný, moderní, ale přitom žádný mrakodrapy. Určitě tam chci ještě na jaře, prý je to krásný. Zaprvý to chci vidět, zadruhý je tam ještě jedno space museum, který jsem nestihl.

Jsou Amíci rasisti?

Tenhle příspěvek měl být o jídle.

Pak o Američanech.

Pak o tom, jak se oblíkají.

Nebude asi ani o jednom. Spíš mám v hlavě spoustu věcí, a když už mám ten blog, tak proč je nevystavit veřejnosti/názorům ostatním? Taky si myslím, že názory jsou hodnotnější než fakta (fakta se dají dohledat, názory hůř (pokud nehledáte názory Cermana, tam je jasný, že se dané věci vysmál prakticky bez důvodu)).

Nejdřív chci znovu zdůraznit, že jsem v zapadákově. Prostě lidi tady vidí věci jinak než v LA, NY, DC, a prostě všech městech, který mají cool dvoupísmenkovou zkratku a seriál o kriminálce. Na druhou stranu to tady není zas tak malý, univerzita tady je dobrá a je tu hodně startupů.

 

Američani prostě přemýšlí jinak. A přemýšlí ještě jinak, než bylo moje očekávání toho „jinak“. Už jenom jejich „svoboda“. Mám pocit, že u nás na střední škole je člověk svobodnější v tom, co může a nemůže říct a udělat, než v US třeba v hospodě. Víte o nějakým slovu (který není sprostý), co se nemůže v ČR říkat? Ok, možná bychom řekli Cigán (Cikán pro Pražáky)… ale… řeší to někdo? Jasně, někdo vás s úsměvem opraví na „Rom“, ale thats all.

Tady je mysterious „N word“. Poprvé mi to trochu trvalo. Nigga.

To prostě nemůžete říct. Je to urážlivý a rasistický. A navíc, tady je VŠECHNO big deal. Proč? Rasisti existujou. Přemýšlel jsem, jestli jich tu třeba není víc, než u nás. Měl jsem ten pocit, ale pak jsem došel k tomu, že se o nich prostě víc ví. Proč? Dvě věci.

Zaprvé mají cíle. V ČR zas tolik těch cizinců není, a když jo, tak jsou často oblíbení tím, jak jsou jiní právě proto, že je jich tak málo. Pokud jste Vietnamci, tak se k vám lidi občas chovají hůř, pokud jste Romové, tak určitě. Pokud jste cokoliv jinýho, je dost možný, že jste oblíbení, a pokud navíc máte názory a snahu, můžete být politikem a každej si vás pamatuje (Feri). Ale jak často jsme s tím jako „bílá inteligence“ (je to debilní označení, ale fakt to jinak nejde) konfrontovaní? Moc ne, a když jo, tak se z toho stane viral post na FB.

To je ta druhá věc. Střední školy. Předpokládám, že většina lidí, co tohle čte je na vysoké, nebo jste ji studovali. Tzn. předtím jste byli na gymplu. To je dost výběr společnosti. To je důvod, proč se divíme, kdo volí Zemana. Američtí budoucí doktoři a ekonomové chodí díky systému školství (o kterým si BTW nemyslím, že je lepší než náš) na střední společně s instalatérama a elektrikářema. Tihle lidi jsou prostě častěji rasisti, slyší na populismus atd. Takže lidi v US víc vnímají, že ten problém tady je, znají osobně ty rasisty. To my nemáme.

Když se tyhle dvě věci spojí, tak celkem logicky vzniká opatrnost na některý výrazy. Na některý vtipy (navíc je tu samozřejmě ryze česká udělat vtip ze všeho)…

To v ČR moc neznáme.

Ale možná to vidím špatně, nevím. A jen tak, orientačně, kolik znáte opravdových rasistů? Já na žádnýho nepřišel.