Fakt se učím

Nevěřil jsem tomu.

 

Moje máma tomu nevěřila. Můj táta tomu nevěřil. Moje ségra tomu nevěřila. Můj brácha tomu nevěřil. Už moc rodiny nemám, nebojte, jenom babičky a dědy, tety a strejdy, sestřenice a bratrance, ale myslím, že ani oni tomu nevěřili.

Ale je to tak. Druhej semestr mě přinutil učit se KAŽDEJ DEN MINIMÁLNĚ DVĚ HODINY.

 

Je to tak. Předměty co jsem si nabral, mě baví, ale zároveň je mi moc dobře jasný, že kdybych se do nich neučil/nedělal úkoly a projekty, tak budu za chvíli hrozně pozadu a nebudu z nich mít nic. Tak místo toho trávíme noci s Honzou v knihovně. Honza je na tohle dobrej parťák – má pořád hodně učení (a ještě horší předměty než já).

Zatímco bary tady zavírají ve dvě (zákon), tak knihovna je nonstop, takže se nám ji zavřít nikdy nepodařilo. Smůla. (Tohle taky vypovídá o rozdílu mezi ČR a USA, u nás máme nonstopy, ale kromě CPSky knihovny zavírají v šest.)

 

Nejvíc času samozřejmě nechám na němčině, protože… no prostě to máme každej den a pořád nějaký úkoly atd, pfff. Zároveň se tam zřejmě docela dost rychle posouváme, což se ale blbě posuzuje, nikdy dřív jsem se němčinu neučil (docela logický, já vím).

A kromě toho? O víkendu spím. Nebraska se taky čím dál tím víc ukazuje jako labilní stát. Teda, co se týče počasí. Už tu sněžilo i bylo 25°C. A to několikrát dokola. Teď zrovna jsme v té části kdy je zima, dneska NASNĚŽILO, ale ve čtvrtek bude 21°! Dva týdny zpět jsme měli dokonce zimní kroupovou bouřku. NEROZUMÍM TOMU.

 

Příští týden máme jarní prázdniny (tohle bychom taky mohli zavýst), což znamená dvě věci: 1) Výlet do Seattlu a Vancouveru 2) Jídelna je zavřená. Takže. Dneškem začíná vynášení (kradení) jídla z jídelny. Jo, a taky hledáme kam půjdeme atd, ale to není tak dobrodružný. Zásoby musí bejt.